Mikroměřítková analýza oblastí zvýšené zátěže
I když se prostorové rozlišení běžných modelů předpovědi počasí a na ně navázaných chemických transportních modelů stále zvyšuje, rozlišit jednotlivé městské struktury (jednotlivé domy, střechy, ulice, náměstí) tyto modely v principu nemohou umožnit. Tuto oblast pokrývají odlišné modely, založené na principech CFD (computational fluid dynamics), resp. LES (large eddy simulation). S jejich použitím ovšem roste výpočetní náročnost problému, a tak je možné tyto metody aplikovat pouze na velmi omezené oblasti v řádu stovek metrů. Z toho vychází i obvyklé použití těchto modelů, které se nasazují pro řešení konkrétního problému v nějaké kritické oblasti, která působí jako tzv. „hot-spot“. Nemusí jít jenom o teplotu, i když pro popis teplotních poměrů např. v uličním kaňonu lze tyto modely využít, ale může se jednat i např. o rozložení koncentrací znečišťujících látek v oblasti dopravní křižovatky či náměstí.
V hl. m. Praze se vyskytuje řada míst, pro které se hodí tyto modely využít, neboť nás zajímají jejich konkrétní poměry s ohledem na expozici obyvatelstva jak v kritických situacích, tak v dlouhodobých průměrech. S ohledem na výpočetní náročnost se bude jednat o použití v epizodách, aktuálně pro kritické situace a jako případové studie pro nějaké standardní podmínky, z kterých se dají dlouhodobé úhrny odhadnout. V posledních aktivitách ÚI a ČHMÚ se osvědčil model PALM, jehož použití se předpokládá, na vybrané „hot-spoty“ v Praze, jako jsou, některé křižovatky magistrály, Legerova ul., resp. Sokolská, oblasti portálů pražských tunelů, eventuálně s ohledem na tepelný ostrov města např. nám. Republiky apod. S ohledem na již zmíněnou výpočetní náročnost se bude vždy jednat o výběr na základě požadavků uživatelů, resp. v závislosti na pravděpodobnosti výskytu kritické situace v dané lokalitě za daných podmínek, nebo s ohledem na dlouhodobou zátěž místa.